Erotika v numismatice Repliky starověkých spintrií
Podnícen kolegy z numism. branže, kteří si všimli nesrovnalosti v článku p. Oraiopoulose v Numismatika Chronika z Athén týkajícím se erotických žetonů antického Říma, chci sdělit pár informací týkajících se mých replik těchto žetonů.
Podnícen kolegy z numismatické branže, kteří si všimli určitých nesrovnalosti v článku p. Oraiopoulose v Numismatika Chronika z Athén týkajícím se erotických žetonů antického Říma, chci sdělit pár informací týkajících se mých replik těchto žetonů – spintrií.
Mnou vyrobené kopie byly autorem článku považovány za originály, byť jsou zhotovené z jiného materiálu než jejich starověké předlohy a navíc signovány. Jeden typ mé signatury, kombinace písmen P a S – možno číst i jako SP, byl mylně považován autorem článku za zkratku latinského slova spintriae, což znamenalo prodejného muže – prostituta a dalo později název těmto výjimečným žetonům.
Zabývám se již od dětství zhotovováním replik historických mincí. Před několika lety mě inspirovaly spintrie k myšlence popularizace antických mincí skrze možnost zájmu širší veřejnosti o tyto poutavé antické žetony. Jak bylo zamýšleno, tak se stalo a repliky římských spintrií jsou poměrně četně prodávané položky v porovnání s kopiemi řeckých a římských mincí ze stránek antiquanova.com. Dále jsou pro mne rytiny spintrií příležitostí, kdy se mohu výtvarně víc realizovat na volnějších figurálních námětech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
OTAZNÍKY KOLEM RAŽBY GREŠLÍ
Leopolda I. v roce 1698
Slezské grešle císaře Leopolda I. (1657–1705) patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, a to jak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, tak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Během Leopoldovy dlouhé vlády se slezské grešle razily po dobu téměř čtyřiceti let v různě objemných emisích. Na jejich produkci se podílely tři mincovny: Opolí (1668–1674, 1679–1684, 1686–1698, 1703–1704), Břeh (1693–1697, 1702) a Vratislav (1705). Bohužel dodnes není k dispozici nejen jejich typologické zpracování, ale chybí i komplexní pohled na tyto bezpochyby zajímavé ražby.
Existuje totiž jen několik starších dílčích prací, které obsahují alespoň částečný popis či vyobrazení typů a variant slezských grešlí. K nejstarším pokusům o soupis ročníků, typů a variant slezských grešlí patří pojednání bratrů J. a A. Erbsteinů „Die Schlesischen Dreier mit dem doppelten Adler“ uveřejněné v Drážďanech roku 1879 v časopisu Zeitschrift für Museologie und Antiquitätenkunde sowie für verwandte Wissenschaften. Dále je třeba zmínit například práce autorů: Čermák–Skrbek 1891–1913, Saurma– Jeltsch 1883, Teisinger 1936, Herinek 1974, Šůla 1976, Nechanický 1991, Halačka 2011.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.